Gótové (rok 200 až 714)
Gótové (rok 200 až 714)
Gótové byli germánský kmen rozkládající se až k Římanům od 1. století n. l. Když se Hunové začali stěhovat západně od středu Asie, byli Gótové pod nátlakem vypuzeni na západ do Evropy a přes řeku Dunaj, aby unikli blížící se mu nebezpečí od Hunů a od kmenů, které před nimi utíkali. Když se podíleli na pádu Říma, soupeřili s ostatními barbary, aby opustili západní římskou říši v pozdním středověku.
Gótové, podle našich nejlepších znalostí, pocházeli z ostrova Gotland v Baltském moři a rozdělili se na dvě skupiny, když se stěhovali jižně přes střední Evropu. Vizigóti (nebo západní Góti) se usadili v tehdejším Rumunsku v 2. století. Ostrogóti (nebo východní Góti) se usadili dále na východ, na severozápadním pobřeží Černého moře. Roku 376 n. l. byli Vizigóti z tehdejšího Rumunska zahnáni Huny a odtáhli jižně přes Dunaj. Jejich množství bylo odhadováno na 60 000 mužů, žen a dětí. Porazili římskou armádu v Konstantinopolu, krátce poté se usadili na jihu od Dunaje a potom se vtlačili do Itálie. Roku 409 pod vládou svého krále Alarika vyplenili Řím a potom odtáhli na sever do Galie. Římané jim dali jihozápadní Galie. Odtud nakonec rozšířili svojí vládu do celého tehdejšího Španělska a Portugalska.
Ostrogóti se také odtáhli před Huny a následovali své příbuzné do Itálie ke konci 5. století. Kvůli vpádu byli povzbuzeni východním císařem, který chtěl sesadit barbara, tehdy vládnoucího jako místokrál. Pod vládou Theodorika, už krále tehdejšího Švýcarska a Balkánu, Góti vstoupili do Itálie roku 488 a úplně ho dobyli roku 493.
Theodorikovo kralovaní netrvalo dlouho, protože roku 526 zemřel. Využitím boje o nástupnictví jako výhody, Byzanci vyslali roku 536 armádu do Itálie, pod velením velkého generála Belisariusa. Byzanci doufali, že znovu získají Itálii a že znovu oživý starou římskou říši na západě. Roku 552 byli Ostrogóti konečně porazení v Itálii. Přestali existovat jako oddělená skupina ke konci 6. století, když severní Itálie byla napadena novou skupinou barbarů, která se jmenovala Lombardové.
Vizigótské království vydrželo o něco déle. Ke konci 5. století Francouz Clovis vytlačil Vizigóty z Francie a z Pyrenejských hor. Po Clovisovy smrti se jeho království roztříštilo a Vizigóti měli dočasně pokoj. Roku 711 se z jihu objevilo nové ohrožení. Islámské armády přešli přes severní Afriku a zničili poslední gótské království za 4 roky.
Gótové si pamatujeme jako první, kteří vyplenili Řím a též začali uskutečňovat konečné zřícení starověkého světového pořádku v Evropě. Jejich obdiv pro Řím a pokusy o uchování ho, napříč tomu dovolili většině římské kultury přežít. Např. moderní jazyky jako italština, francouzština, španělština, portugalština a rumunština jsou odvozené z latiny pod přílivem pozdějších osadníků. To nejsou obměny němčiny, jako to je v Anglii.